Papoušek pyrura zelenolící

Pyrura zelenolící (anglicky Green cheek conure) patří k nejběžněji chovanému druhu těchto drobnějších papoušků. Jeho povaha je velice příjemná a sympatická. Papoušek pyrura je charakteristický svým obrysovým peřím na břiše, které připomíná šupiny. Papoušky lze chovat jak v klecích, tak ve voliérách. Bohužel díky našim klimatickým podmínkám je důležité jim přes chladné zimní měsíce zajistit dostatečnou teplotu a to nejméně 10°C nad nulou, i když vydrží i nižší teploty, tak je v nich může chovat jen opravdový nelida a nepřátel všeho živého, jelikož při nich značně trpí. Určitě je dobré jim dopřát v zimovišti vyšší teplotu jak 15°C.

Základní strava pro pyruru

Směs zrnin volíme pro střední papoušky, s příhlédnutím na nižší obsah tuku (já od značky Deli Nature - je to kvalitní krmivo a papoušci ho přijímají normálně). Prakticky denně podávám zeleninu a ovoce (i když s ovocem to nepřehánět), bez čehož si chov pyrurů snad ani nejde představit, doslova to milují. V sezoně lze jídelníček zpestřovat zeleným krmením různého druhu, ptačinec žabinec, mlíč, větvičky ovocných nestříkaných stromů, černý bez - květ i plod, atd. Na zimu lze některé plody nasušit.

Pohlavně dospělí bývají okolo prvního roku života, ale často se stává, že zahnízdí až okolo druhého roku. Budky vyvěšovat nejlépe dle počasí v půlce dubna až května, je lepší nic neuspěchat než se pak rmoutit a být zklamaný. Na velikost budky nejsou nikterak vybíraví, když chtějí hnízdit, zahnízdí v jakékoliv. Nejčastěji používané typy: například 20-25 cm dno a výška 30 cm, s vletovým otvorem o průměru 7 cm. Samička snáší v průměru pět až šest vajec, které poctivě zahřívá a dle pozorování sameček tráví většinu dne v budce spolu se samičkou.

Co se týče povahy pyrury zelenolícího je to výborný společník a mazlíček, a to bez nutnosti ručního dokrmení.

Pyrrhura molinae (latinsky)

Text použit se souhlasem autora Luboše Jedlinského

Facebooková skupina s mnoha dalšími pyrurami: 

Nahoru